Barmská disidentka Su Tij kamarádí s U2, pláče při pohřbu Václava Havla...ale jinak omílá jen prázdné fráze jako naši disidenti a pravdoláskaři

20.12.2013 13:05

Publikováno: 22.6.2012 | Rubrika: Ostatní

 

 

Bývalá britská kolonie Barma, dnes Svazová republika Myanmar, od roku 1947 nezávislá, si svobody dlouho neužila. Ihned po jejím vzniku byla napadena Čínou, v buddhistické populaci se objevili aktivní socialisté a komunisté.

 

V zemi propukla dlouhá a vleklá občanská válka, ve které proti vládě bojovali komunisté /byli poraženi až roku 1970/ a ozbrojené složky některých etnických menšin /do r. 1997/. Roku 1962 přichází první vojenský převrat, vedený socialistickým generálem Nei Winem, který byl v čele úřednické vlády v letech 1958-1960. Začalo období znárodňování, mimo vládnoucích socialistů zákaz všech politických stran, kruté pronásledování opozice. Stejně jako u nás v ČSSR i v Barmě si byli někteří tzv. odpůrci režimu rovnější než ostatní.

 

Bývalý premiér U Nu legálně odcestoval do Thajska a disidentka Su Tij byla odsouzena k vícenež fešáckému domácí vězení (když jí předtím byla nabízena zahraniční emigrace). Je zde zcela patrna paralela mezi českými disidenty, povětšinou bývalými komunisty, kteří si za americké peníze vozili zadky v mercedesech, ve věznicích měli protekci a zajímal se o ně celý svět, zatímco bezvýznamní (antikomunističtí) odpůrci režimu dál v kriminálech umírali /např. Pavel Wonka r. ´88/.

 

Druhý vojenský převrat proběhl roku 1988 a znamenal odklon od dosavadaní socialistické cesty. V roce 1990 Sein Win a někteří další delegáti NLD (Národní liga pro demokracii, strana Aun Schan Su Ťij,) zvolení ve volbách, založili na území pod kontrolou karenských povstalců Národní koaliční vládu Barmského svazu. V roce 2010 je Su Tij propuštěna z domácího vězení, v květnu 2012 skládá poslaneckou přísahu (slíbila hájit ústavu vojenského režimu, nepřipomíná vám to jiný slib někoho, kdo r. ´89 přísahal na socialistickou ústavu?), v červnu cestuje po Evropě a opožděně přijímá Nobelovu cenu míru.

 

Ať jsem pátral jak jsem pátral, nikde jsem nenašel ucelený program, ani hluboké myšlenky, které by disidentka chtěla prosazovat. Krom nicneříkajích a prázdných floskulí typu láska a pravda musí zvítězit... Za co konkrétně je všude oceňována a velebena? Opravdu je a když, tak kým? Je propagována mainstreamovými médii jako neochvějná bojovnice za svobodu a demokracii. O jakou svobodu se jí asi jedná se lze domyslet z toho, že je dcerou zakladatele Komunistické strany Barmy generála Aun Schana. To jako by u nás za svobodu bojovala dcera Klementa Gottwalda. Vystudovala univerzitu v Oxfordu a obdivovala se nenásilnému Gándhímu (jehož nenásilný vznik Indie stál život jednoho milionu lidí).

 

Podporují ji lidskoprávní organizace, členové Bieldebergu, humanističtí bombardovači, multikulturní pomatenci. Ne náhodou dostala Nobelovu cenu míru na popud jiného blouznivce, bývalého prezidenta Havla. Ne náhodou se jí zastával kníže rakouský Karl von, ministr zahraničí ani nevím jakého státu. Z toho, kým je obletována, lze usuzovat, jaké by měly být fundamenty její politiky, byly-li by vůbec nějaké. Její údajný boj za demokracii a domácí vězení nic nevypovídají o jejích programových cílech.

 

Přesto jsem našel, z úst disidentky, pár perel, jež jsem vybral na závěr.

• Je velice skromná: ,,V dobách mého domácího věznění mi připadalo, že už nejsem součástí skutečného světa. Udělení Nobelovy ceny za mír ze mě zase udělalo skutečnou osobu.´´

• V ekonomické oblasti je jí vzorem ČR, která se ráda podělila o své bohatsví s jinými: Ocenila, že mezinárodní společenství se velmi snaží otevřít Barmu světu a je prý na Barmě, aby"odpověděla správným způsobem". Zdůraznila především potenciál mladých lidí a vyzvala svět k investicím do Barmy, která je bohatá například na nerostné suroviny.

• Ví, co je demokracie: "Demokracie je, když lidé kontrolují vládu. Uznávám lidi, kteří budou kontrolovat mě," citovala Su Ťij agentura ČTK.

Taková odbornice a bojovnice za lidská práva by klidně mohla vykonávat úřad generálního tajemníka OSN. Nebo by mohla kandidovat na českého prezidenta. Byla by dobrou pokračovatelkou odkazu Václava Havla, spasitele světa, při jehož úmrtí tolik plakala.

Nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij vyjádřila hluboký zármutek nad smrtí Václava Havla a poděkovala mu za letitou podporu, kterou jí poskytoval v boji proti barmskému vojenskému režimu. Její vyjádření tlumočilo Barmské centrum Praha. Su Ťij poslala Havlovi kytici růží a při příležitosti pátečního pohřbu vzdává čest jeho památce.

Titulek upraven redakcí ePortál